Search (Vyhledávání)

Monday, August 19, 2013

Sledujte mě v terénu (Follow me on travels)

Jaká budoucnost čeká africkou divočinu?



Afrika. Černý kontinent, poslední skutečná divočina na Zemi. Stáda kopytníků čítající tisíce jedinců a v trávě se skrývající predátoři řídící se instinkty starými miliony let. Před západem sytě oranžového Slunce se ozývá troubení mohutných slonů. Takový obrázek o africké přírodě je posílán běžnému člověku do Západního světa. Čím dobrodružnější je poslouchat nebo číst o Africe, tím více lidí se tam chce vypravit. Může se to ale obejít bez důsledků? Může si zdejší příroda pořád zachovat onu nespoutanou krásu?

Několik míst v Africe se dlouhodobě těší mimořádnému zájmu a jsou známy po celém světě. Jedním z nich je rezervace Masai Mara v Keni, která tvoří společně s národním parkem Serengeti v Tanzanii ohromný a souvislý komplex savanových biotopů. Odehrává se zde neustálá a nejvíce popularizovaná migrace velkých zvířat na naší planetě (zřejmě také co do počtu největší - migrace sobů za polárním kruhem jsou největším konkurentem). Kolem milionu a půl pakoňů žíhaných (Connochaetes taurinus) putuje za výživnou potravou a urazí během roku až 1000 km. Veliká stáda nejsou tvořena jen pakoni, ale tvoří je také zebry stepní (Equus quagga) a gazely Thompsonovy (Gazella thomsonii). Býložravce sledují velké šelmy, které je zde možné docela snadno pozorovat a představují obrovskou návnadu pro lidi cestující do Afriky. Existuje nepřeberné množství dokumentárních filmů, které prezentují tuto oblast jako divoké bojiště, kde predátor a kořist žijí neustálým závodem o přežití. 



Během pobytu v Masai Maře se pohybujete na území kmene Masajů. Je to jeden z nejznámějších kmenů Afriky, u kterého si alespoň malá část jeho příslušníků zachovala tradiční způsob života. Bohužel už ale pochopili, že se na něm dá dobře vydělat a celá záležitost s poznáváním jejich kultury se stává velice komerční záležitostí. Já jsem se naštěstí nesetkal s příliš mnoha takovými, kteří by za jakoukoliv fotografii chtěli peníze. Už na hranicích rezervace se vám ale snaží vnutit různé suvenýry, které když srovnám s předměty z výroby jiných, méně známých kmenů, postrádají určitou nápaditost a naopak mají silný nádech komerčnosti. Nakonec je ale nutno uznat, že se nacházíte v kraji Narok, který patří Masajům a tudíž mají veškeré právo na podobné aktivity. Na území rezervace také pasou svůj dobytek a vypalují trávu. Soužití s přírodou je u tohoto kmene velice harmonické - nezabíjí divoká zvířata a jedí výhradně dobytek. Bohužel s příchodem moderní civilizace mnozí z těchto lidí opouštějí své kořeny a s tím přichází také ztráta těchto zásad. 

Představy, že zvlněná travnatá pláň v zemi obávaných bojovníků skýtá jednoznačnou šanci shlédnout každodenní dramata a souboje na život a na smrt, nejsou založeny na pravdě. To jen početné dokumentární filmy nám je podsouvají. Ve skutečnosti vznikají tvrdou terénní prací během měsíců strávených v divočině. Predátoři loví, když jsou hladoví a býložravci se přesouvají tam, kde nacházejí výživnou potravu. Často se zdá, že se vzájemně respektují a po většinu času tolerují. Jen čas od času dojde ke smrtelnému střetu - a právě tehdy musíte být ve správný čas na správném místě. Bohužel realita rezervace je dnes taková, že i když se nic závažného neděje (gepard nebo lev jen například odpočívá ve stínu), zvířata jsou brzy obklíčena mikrobusy s turisty, kterým závěrky fotoaparátů cvakají jako na běžícím pásu. Vytrácí se vzácné okamžiky, které může člověk prožít osamotě, jen za tichého šumění větru v trávě pozorováním ničím nerušeného chování obyvatelů savan tak starých, jako je samotná historie lidského rodu. 



Nejmarkantnějším příkladem pro přílišnou disturbanci v rezervaci je slavné přecházení stád pakoňů přes řeku Mara. Na své cestě za lepšími pastvinami musí tito kopytníci zvládnout nebezpečnou a stresující akci, kdy vstupují do vody. V dnešní době se ke všemu ale přidává další faktor - početná enkláva aut s turisty, kteří je obklíčí a dychtivě čekají na akci. Pro biologa je to velice smutná podívaná. Stádo se ani nepřiblíží k řece, až když auta o něco ustoupí. Pak váhá a hledí dolů do koryta řeky, nakonec se ale otočí a rozhodne se počkat na lepší okamžik. Dnes pakoni často řeku překračují v noci, kdy se kolem nepohybují žádné rušivé vlivy tohoto typu. Je těžké odhadnout, jaký vliv bude mít zvýšený turismus na savany v budoucnu. Je jasné, že návštěvníci přinášejí do rezervace peníze, nemělo by to ale být na úkor narušení přírodní rovnováhy. Pak totiž bude i v Africe nutno hledat ta poslední odlehlá místa, kde se ještě divočina nepodřizuje pravidlům člověka.







What is the future of the African wilderness?

Africa. The black continent, the last true wilderness on Earth. The herds of ungulates comprising of thousands individuals and predators with instincts million years old. Before the dawn of the strongly orange Sun the trumpeting of elephants resounds. Such a picture is beeing sent to the ordinary people in the Western world. The more adventurous is to hear and read about Africa, the more people want to travel there. But is it possible, that it will not have any aftermath? Can the nature in this places still stay such untamed?  

There are some places in Africa, which are targets of interest of people all around the world. One of them is reserve called Masai Mara in Kenya, which formes with Serengeti national park a vast complex of savanna ecosystems. The never ending and most popular migration of big animals on Earth takes place here (also the biggest numbers of animals - only the reindeers in the far north can be a competition). About one and half million of wildebeests (Connochaetes taurinus) roam to places more than 1000 km far away to find a food with important nutrients. The herds comprise also from zebras (Equus quaggaand Thompson's gazelles (Gazella thomsonii). The herbivores are followed by big carnivores, which are relatively easy to see here and they are a big lure for nature lovers to visit Africa. There is a high number of documentary movies presenting this area as a big fighting ground, where predator and prey live in a constant battle for survive. 


The area of Masai Mara belongs to Masai people. It is one of the best known tribes of Africa and at least some of them still live in the traditional way of life. Unfortunately they also quickly realised, that it is a good way how to earn money and because of this the cultural tours started to be a very commercial issues. I was lucky to meet only some Masai people, who wanted money for a photo. Right on the borders of the reserve indigenous people are trying to sell you their products and souvenirs, which were for me not very original and uncommercial in comparison to those of other tribes. It is important to accept the fact, that this is their land and they have the rights to do also other things, such as burning the grass and keeping their cattle. The coexistence with nature is harmonic - they don't kill wild animals and eat only cattle. Unfortunately, the modern civilization caused, that many Masai people have left the traditional way of life and they also abandon the old rules. 

The vision, that the grassy plain in the land of dangerous warriors is a certain bet to see the every-day drama and killing, is not based on the truth. Just the many documentary films are making such a picture. In fact they are born after a hard work in the field lasting months. The predators hunt only when they are hungry and herbivors try to find the best food. Often you have a feeling, that they somehow tolerate each other. Only sometimes there is a dramatic clash - and that is when you have to be in the right place and in right time. The reality is, that even if nothing very dramatic happens (a cheetah or a lion just lies in the grass), animals are surrounded by cars and microbuses and you hear mainly the sound of cameras. The extraordinary moments, when human can spend some time with the wild animal alone, only with the sound of grass moving in the wind, are vanishing.  


The most striking example of big disturbance in savanna is the famous crossing of wildebeest on Mara river. On their way to new grazing grounds they have to face a dangerous and stressful action, when they come into the water. But today there is another factor - the numerous cars with tourist, who are waiting for them to start a show. It is a very sad view for a biologist. The herd will never come to the shore when the cars are too close. Then they go back a bit and animals hesitate and stand near the sharp cliff above the river. Finally they deside to go back. Today the wildebeests cross the rivers mainly during the night, when there are no disturbing factors. It is difficult to predict, what will be the influence of growing tourism to savannas in Africa. It is clear, that tourists bring money to reserve, but it should not be a threat for the natural balance. Then it will be very difficult to find the last places in this continent, where the wilderness follows only the natural rules.


2 comments:

  1. Dobre načrtnutá myšlienka :)

    ReplyDelete
  2. Dakujem, mam radost:) Clanok by mal viest k zamysleniu sa, snad to tak bude...

    ReplyDelete